Nejste si jisti, zda na své dítě nejste příliš mírní nebo přísní, obáváte se, abyste své dítě nerozmazlili? Obáváte se toho, aby se vaše dítě nezařadilo mezi ty, které se při sebemenším odporu domáhají svého pomocí záchvatů, válení se po zemi a křiku? Od kdy je vlastně dítě rozmazlené a lze těmto projevům předejít? Možná čekáte na rady starších, ale pozor, přístup k výchově se v poledních desetiletích změnil a všechny „osvědčené postupy“ již nemusejí fungovat. Společnost se vyvíjí a chování k dětem se také mění.
Kdy mluvit o rozmazlenosti
Kdy nastává ten okamžik, ve kterém už lze dítě považovat za příliš zhýčkané a je nejvyšší čas zasáhnout a změnit přístup? To nelze přesně určit, každé dítě je jiné a pro jeho chování mohou být rozličné důvody. Jako rozmazlené nebo zhýčkané děti bývají označovány ty děti, které neposlouchají rodiče ani ostatní dospělé, chovají se nevhodně jak k dospělým lidem, tak k ostatním dětem, nesnášejí, když nejsou vždy na prvním místě, jsou panovačné a zvyklé na to, že jejich přání musí být vždy splněna, ať se jedná o činnosti, hračky nebo oblečení. Pokud není po jejich, začnou křičet, vztekat se, mlátit kolem sebe, házet předměty, napadat své okolí a podobně. Chovají se tak, jak se jim chce, zlobí u jídla a nikdy nebývají zcela spokojené.
Život rozmazlených dětí nebývá jednoduchý
Myslíte, že když svému dítěti dopřejete vše, že tak děláte pro jeho dobro? Omyl! Rozmazlené děti rozhodně nejsou v životě spokojenější a šťastnější. Mají totiž více problémů než ostatní děti a zažívají nepochopení a opovržení okolí. Projevy rozmazleného dítěte bývají obtěžující, pro přihlížející jsou nepříjemné a v kolektivu ostatních dětí bývají rozmazlenci neoblíbení. Rozmazlené děti se neumějí ovládat, jsou sobecké, a protože málokdy zažívají vnitřní spokojenost a úspěch, mohou být úzkostlivé a mívají sklon k depresím. Neváží si věcí, které dostanou, ani vybavení dětského pokojíku.
Jak dítě nezkazit
Každý rodič má na výchovu svůj vlastní názor a používá osobitý přístup. Rozhodně se vyplatí přistupovat k výchově dítěte rozumně a uvážlivě, nebýt přehnaně přísný, ale ani nevychovávat bez jakýchkoli pravidel. Stanovte hranice, základní pravidla, a trvejte na jejich dodržování. Dítěti vysvětlete, proč tyto věci považujete za důležité a nenechte se přemluvit k výjimkám. Když se dítě předvádí, rozhodně neustupujte a nevyhovujte mu. Vyžadujte plnění slibů a sami je také plňte. Nelžete a nebuďte příliš ochranní. Dejte dítěti prostor, ale stanovte mu i určité povinnosti a trvejte na jejich plnění. Oba rodiče by měli používat stejné metody a přístup a neměli by se před dítětem hádat. Mějte dostatek trpělivosti, výsledek bude stát za to.
