Mnoho rodičů se domnívá, že není důležité dětem číst, protože je k dispozici mnoho dětských filmů nebo audiopohádek, a čtení dětských knih či leporel považují za něco zastaralého. To je však zásadní omyl – čtení dětem je stále velice důležité. Nejde jen o rozvoj řečových dovedností dítěte a rozšiřování slovní zásoby, ale i budování sociálních dovedností a schopnosti vciťovat se do myšlení a pocitů někoho jiného. Častá výmluva, že na čtení není čas, proto nemůže obstát – rozvoj vlastností dítěte by měl být pro rodiče důležitější, než úklid domácnosti, příprava do práce nebo věnování se vlastním koníčkům.
Kdy začít s pravidelným čtením
Trávit čas s dítětem a knížkou je užitečné pro obě strany – rodiče i děti. Mnozí rodiče dětem čtou, povídají si s nimi nebo jim pouštějí hudbu již v období vývoje plodu. Dítě v té době reaguje na zvukové podněty, hlas a jiné projevy rodičů. S pravidelným čtením je možno začít od roku dítěte jednoduchými říkadly a básničkami, od dvou let dítě rádo poslouchá kratší příběhy a pohádky, které se pak postupně prodlužují. V předškolním věku už je dítě schopno udržet pozornost déle a vnímat i delší čtený text. Knihy se navíc mohou stát i dobrým dárkem – příbuzní nemusejí dítěti dávat pouze dětské oblečení nebo školní potřeby, ale po poradě s rodiči lze vybrat takový titul, který dítěti přinese skutečnou radost.
Při čtení trávíte s dítětem plnohodnotný čas
Při společném čtení se výrazně posiluje citové pouto mezi dítětem a rodičem. Je to ideální šance pro toho z rodičů, který přes den tráví s dítětem méně času a má tak příležitost prožít alespoň krátký citově naplněný čas před spaním. Číst je možno kdykoli, nejčastěji se však pro četbu využívá doba právě před spaním. V posteli v pokojíčku zařízeném příjemným dětským nábytkem se dítě v poklidu uloží a čeká na rodiče, který bude číst. Dítě se zklidní a na tyto společné chvíle se každý den těší. Nenásilnou formou se tak seznámí s knihou a vybuduje si tak vztah, který přetrvá až do dospělosti.
Co přináší dítěti společné čtení
Výzkumy mezi předškolní populací dokazují, že děti, kterým rodiče pravidelně předčítali, ve škole lépe prospívají – mají širší slovní zásobu, udrží pozornost, budují si abstraktní i logické myšlení, mají lepší výslovnost. Nebojí se knih a rychle se učí vyhledávat nové informace a vědomosti. Děti – čtenáři – mívají i lepší komunikační dovednosti. Mají přirozenou sebedůvěru a nebojí se samostatného projevu. Přirozená zvídavost bude v dalším životě příjemným bonusem.
