Ačkoli se může zdát, že metodu líného rodičovství využívají opravdu líní rodiče, není tomu tak. Tato metoda si získává patřičné uznání, umožňuje totiž výchovu samostatných a sebevědomých dětí, které si umí jít za svým cílem.
Rozvoj silné osobnosti
Líná výchova se nerovná nezúčastněné výchově, kdy se rodič nezajímá o to, co jeho dítě dělá. Ve skutečnosti jde o způsob, jak učit dítko zodpovědnosti za své chyby. Rodič se přitom snaží příliš nezasahovat, ale citlivě provádí malou osobnost všemi nástrahami. Cílem je, aby se dítě naučilo přijímat vlastní rozhodnutí a stalo se vlastní silnou osobností.
Tato metoda vyžaduje hodně sebeovládání, ale nakonec se vyplatí. Rodiče se často snaží dopřát svému dítku to nejlepší, připravit pro něj tu nejsnazší cestu. Ovšem není dobré zasahovat do každého jeho kroku. Opakem líného rodičovství je takzvaná helikoptérová výchova, kdy se rodič neustále snaží angažovat v životě dítěte, hlídá každý jeho krok a nenechá ho udělat chybu.
Pokud se rozhodnete pro líné rodičovství, je třeba obrnit se spoustou trpělivosti. Budete se totiž vědomě zdržovat zasahování do všeho, co váš potomek dělá. Nechte ho dělat každodenní úkoly samostatně – získá tak důvěru v sebe a své schopnosti. Nechte ho dělat chyby a poučit se z nich. Vaší úlohou je pouze sedět opodál a dohlížet na to, aby si dítě neublížilo.
Líná výchova neznamená nezájem
Někteří lidé si líné rodičovství mnohdy pletou s nezájmem. Rozhodně však neplatí, že by tato metoda znamenala, že vám na dítěti nezáleží. Právě naopak. Nezúčastnění rodiče se dítku vůbec nevěnují – nezajímají se o jeho činnosti, nehlídají ho a nenabízí žádný komfort. Oproti tomu při líné výchově rodič aktivně sleduje, co dítě dělá, a dbá na to, aby si neublížilo a bylo v bezpečí. Pouze ho nechávají experimentovat a učit se z vlastních zkušeností.
Jako hlavní výhoda je zmiňována nezávislost dítěte, vzniká z něj silný a nezávislý jedinec, který je schopný činit vlastní rozhodnutí. Ovšem to mu někdy život může i komplikovat – takto vychované děti totiž někdy nemají rády, když jim někdo říká, co mají dělat, a nerady plní cizí příkazy.
Jak na to být líný rodič
Nabízí se pár základních tipů, které vám mohou pomoci do začátku, pokud vás zajímá tento netradiční styl výchovy. Základní poučkou je, že byste se měli držet zpátky a jednoduše nezasahovat do všeho, co dítko dělá.
Dovolte mu dělat každodenní úkoly samostatně. Získá tak sebedůvěru, poradí si i s plněním náročnějších úkolů. Umožněte mu dělat chyby a poučit se z nich. Vždy však přitom dbejte na to, aby si nijak neublížilo.
Buďte připraveni na přirozené následky. Někdy se může stát, že dítě nedokáže svůj úkol řádně dokončit nebo se při nějaké činnosti trochu zraní. Musíte se smířit s tím, že v rámci možností by dítě mělo nést přirozené následky svých činů a rozhodnutí.
Nepodléhejte pokušení dítě zachraňovat, když si všimnete, že se mu v něčem zrovna nedaří. Nechte ho to vyřešit samostatně, buďte však připraveni nablízku, abyste mohli zasáhnout, než ublíží sobě nebo ostatním.
Nikdy nespěchejte. Může to být frustrující, když nestíháte a čeká vás spousta úkolů. Nesnažte se však své ratolesti pomáhat, abyste to dokončili rychleji. Dopřejte jí prostor a umožněte jí nespěchat.
Vždy buďte nablízku, měli byste být průvodcem. Můžete usměrňovat cestu dítka, ale nechte ho samostatně pracovat. Je dobré také vytvořit systém odměn – vytouženou odměnu by si dítko mělo něčím zasloužit. Může například sbírat body za běžné úkony (čištění zubů, ustlání postele apod.) a pak si za ně vybrat odměnu.
Líné rodičovství má mnoho pozitiv. Rozhodně nejde o nezájem o dítě či snahu vyhnout se svým povinnostem. Nechte dítě poznávat svět svým tempem, i když to někdy bude trvat nebo to bude bolet. V každém případě byste měli jít dobrým příkladem – ukažte, jak se správně chovat a buďte oporou.
