Pokud si myslíte, že na světě jsou ideální děti, které nikdy nekřičí, nikdy se nerozčilují a rodiče mají jejich výchovu plně pod kontrolou, tak se šeredně pletete. Našlo by se mezi námi zřejmě jen málo rodičů, kteří nikdy nezažili, jak může vypadat takový pořádný záchvat vzteku na veřejnosti. Neexistují ideální rodiče a děti tomu nejsou výjimkou.
Pokud vás náš úvod aspoň trochu uklidnil, jsme tomu rádi. Každá maminka totiž zažívá období, kdy si absolutně neví rady. A co teprve, když jí dítě chytí na veřejnosti záchvat vzteku, začne vyvádět a všichni se dívají? To by se nejraději šla každá z nás někam schovat. Jenže to samozřejmě nejde. Co tedy dělat?
Uklidněte sama sebe
Jedinou prvotní strategií, kterou můžete zaujmout, když dítě popadne záchvat vzteku, je uklidnit samu sebe a nepoddávat se emocím. Jednoduše k dítěti přistoupit s chladnou hlavou a nějak jednat. Rozhodně ničemu nepomůže, když sama budete v panice. Neohlížejte se na své okolí, je přece jedno, kdo si co myslí. Ti, kdo děti nemají, vás budou v duchu pomlouvat tak jako tak. A ti, co děti mají, jen vzpomínají na to, jaké situace zažívali s těmi malými satany oni. Proto se soustřeďte jen na sebe a na své dítě, to je první krok ke správnému zvládnutí situace.
Najděte příčinu
Děti někdy mají záchvaty násilného projevu emocí, během kterých spadnou na zem, kopou všude kolem, křičí a mlátí ostatní. Pochopení příčin vypuknutí špatné nálady a chování u dětí může rodičům pomoci vyvinout preventivní strategie. To se však snadno řekne, ale hůř dělá. Hledání příčiny si možná nechte až bude dítě zklidněné. Zpětně se k situaci vraťte a zkuste přijít na to, co ji spustilo. Tak budete do budoucna vědět, kde se stala chyba.
V čem je zakopaný pes?
Někdy je příčinou jeden faktor a jindy je to kombinace více věcí. Jednoduše by se dalo říci, že k propuknutí špatného chování u dětí obvykle dochází, když je dítě:
- příliš unavené (má před spánkem)
- hladové (nepodařilo se vám ho včas nakrmit)
- frustrované z nějakého podnětu (často něco chce, ale nemůže)
Vztek a vzdor u dítěte tedy nejčastěji vznikají jako reakce na nějaký druh zákazu ze strany dospělých (nemůžete si nic vzít, nemůžete si hrát v louži) nebo odmítnutí koupit hračku, čokoládovou tyčinku. Tak a teď si zapamatujte jednu věc: důležité je dítěti každou chvíli neustupovat. Znáte tu poučku viďte? Jenže jak s ní správně nakládat?
V zásadě je to jednoduché
V prvé řadě se snažte dítěti rozumět a dát mu najevo pochopení. Bez toho nebude žádný zákaz fungovat. Také pomáhá, když mu vysvětlíte, proč to či ono nejde. Pokuste se mu popsat jeho vlastní emoce, říci mu, proč se tak cítí. Je ale dost možné, že ani to nebude fungovat. Dítě se nadále bude vztekat a bouchat pěstičkami do země. Budete to tedy chtít vyřešit jinak. Pamatujte však na to, že:
- V době vzteku dítěte se nedoporučuje zvednout ho z podlahy a násilím ho vzít do náruče.
- Je nežádoucí nechat dítě během záchvatu vzteku samotné. Možná to je i nebezpečné.
- V momentě největší intenzity vzteku dítě ani neslyší přesvědčování dospělých, ale když se tato intenzita sníží, můžete se pokusit dítě rozptýlit, přepnout jeho pozornost na jakoukoli jinou akci nebo předmět.
Je to o dlouhodobé spolupráci
Ukažte svému dítěti příklad se svým vlastním chováním. Kontrolujte své emoce a nepodléhejte jim. Věnujte mu dostatek pozornosti. Dítě z vás musí cítit, že jste tu pro něj. To ale neznamená, že byste u něj měli sedět 24 hodin denně.
Stačí 15 minut pozornosti a pak třeba 20 minut věnovaných vám samotným. Dítěti přitom vysvětlete, že jsou chvíle, kdy máte jiné starosti a musíte něco dělat v domácnosti. Hysterické záchvaty totiž mnohdy nejsou nic jiného, než snaha upoutat na sebe pozornost.
Až dítě záchvat vzteku přejde a bude v klidu, povídejte si s ním a nalaďte se na společnou vlnu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Chcete se stát trpělivějším rodičem? Zkuste tohle
