Dítě je po narození maximálně zranitelné a zcela závislé na pomoci druhých, zejména matky. Obecně dítě vyhledává přítomnost lidí během celého dne. Člověk je tvor společenský, proto je v pořádku, že nechce být samo. V určité fázi vývoje ale nejen že nechce být samo, nýbrž vyžaduje přítomnost určité vybrané osoby, nejčastěji matky. Jedná se o přirozený jev, takzvanou separační úzkost, jejíž projevy lze ale úspěšně mírnit.
Co je separační úzkost?
Termínem separační úzkost označujeme fázi vývoje dítěte, kdy projevuje strach, rozrušení a často mohutný pláč ve chvílích, kdy je odloučeno (byť jen z dohledu) od mateřské osoby, případně se nachází ve společnosti neznámých lidí. Mateřskou osobou přitom nemusí být jen matka – je to vždy ten, kdo o dítě pečuje nejčastěji a ke komu má nejbližší vztah.
Jak předcházet separační úzkosti
Separační úzkost se projevuje zhruba od půl roku věku dítěte. Do té doby je obvykle velmi tolerantní a nebojí se ani neznámých lidí, pokud se chovají vstřícně, usmívají se a podobně. Právě v tomto raném období je proto vhodné dítě nechávat na hlídání i jiným lidem. Vhodnější je ale svěřovat dítě stejnému malému okruhu známých lidí (babičky, tety), přičemž ideální je, když hlídání probíhá v domácím prostředí, které je dítěti známé. V takových situacích dbejte na rychlé rozloučení bez velkých emocí. Dělejte, jako by se nic nedělo. Někteří odborníci dokonce doporučují odejít zcela bez loučení. Volte podle dítěte, podle toho, zda loučení zvládne a pochopí, nebo je vhodnější jej nerozrušovat.
Jak mírnit separační úzkost
Pokud se separační úzkost dostaví, lze ji mírnit především tréninkem. Dítě musí zjistit, že když matka nebo jiná blízá osoba odejde do vedlejší místnosti, neznamená to, že je opuštěno navždy. Odcházejte proto na krátké chvilky od dítěte do jiné místnosti a brzy se vracejte. Pokud dítě nevydrží ani chviličku bez pláče, uklidňujte jej mimo dohled hlasem. Začínejte s pár vteřinami a postupně interval prodlužujte. Pozor ale, toto praktikujte pouze, když je dítě zdravé, najezené a vyspané, nikdy když mu něco chybí.
