Vztah dítěte s rodičem, konkrétně s maminkou, bývá celé dětství velmi blízký a intenzivní. Pak ale nastane bod zlomu – puberta. Období vzdoru. Každý jsme byl puberťák a každý jsme prožíval pocity nepochopení a frustrace. Všechno bylo zkrátka špatně, nikdo nás nechápal a rodiče byli vrchol trapnosti. Z jejich pohledu je toto období složité. Z dítěte se stává téměř dospělák. Vlastní potomek se vzdaluje a vzdaluje. Jak zůstat kamarádka a dobrý rodič zároveň i v tomto komplikovaném období?
Každý jsme jiný a každý jsme snášeli pubertu jinak. U některých se příliš neprojevovala. Přechod z dítěte na dospívajícího byl hladký a téměř neviditelný. S jinými však puberta zacloumala. Nastalo období vzdoru, transformace a neustálého nepochopení osobnosti. Dnes je to stále stejné. Jen je to umocněné vlivem internetu a neustálých trendů. Ulehčení v tomto zlomovém období nastává, když puberťák rodiče bere jako přátele, a ne jako rodičovské autority. Jak toho dosáhnout?
Komunikace je základ
Ať už se jedná o jakýkoliv věk dítěte, komunikace s ním je klíč ke šťastnému a spokojenému soužití obou. V pubertálním období je mluvení mezi sebou desetkrát důležitější než kdy jindy. Děti, teď už spíš mladiství, se formují – získávají svůj styl, poznávají sami sebe, zjišťují svůj vkus, preference. Zkrátka se mění. Proto to, co se jim líbilo v dětství, se jim nemusí zamlouvat v pubertě, a naopak. Přijměte je jací momentálně jsou a zbytečně se nevyptávejte na (pro ně) stupidní a všetečné otázky.
I když rodiče chtějí vědět o svém potomkovi vše, s pubertou se mantinely soukromí posouvají. Nenaléhejte a nevyzvídejte příliš. Dospívající si rádi nechávají svá tajemství pro sebe, když přijde správný čas, poví vám ho. Jakmile se začne svěřovat, věnujte mu 100% pozornost, ať nezraníte jeho důvěru.
Existuje pár pravidel pro komunikaci s puberťákem:
- Netlačte na pilu – dopřejte čas i prostor.
- Žádná tajemství – očekáváte otevřenost? I vy buďte otevření.
- Důvěra nadevše – dítě se vám může svěřit bez starostí s čímkoliv.
- Bez nevyžádaných rad – dávejte doporučení až když si o to řekne.
- Všudypřítomná pozitivita – pochvalte ho/ji i za nejmenší drobnosti.
Vytváření vzpomínek
Trávit volný čas s dospívajícím člověkem je velmi těžké. Ve většině případech se setkáte s kritikou a odmítnutím. Neztrácejte naději. I když se puberťák tváří, že s rodinou nechce mít nic společného, rád s ní bude trávit čas na výletě či jiné společné aktivitě. Nic mu nepřikazujte, konečné rozhodnutí musí být vždy na něm.
Kritika – citlivé místo
Jak je již zde několikrát zmíněno, v období puberty se dospívající vyhraňuje vůči svému vkusu a stylu. Stávají se citlivými nejen vůči svému vzhledu (oblékání, líčení, účes), ale také vůči svému chování a zájmům. Než puberťákovi řeknete připomínku, rozmyslete si, zda ho to spíše nezraní, než aby mu to pomohlo.
Respekt i v soukromí
„Vždyť jsem tvoje mamka, já musím vědět všechno.“ Věta, kterou rodiče často argumentují s cílem dozvědět se informace. Tato věta však bude mít na dospívajícího opačný efekt. Nechte děti, ať vám informace sdělí samy. Upevní to váš vztah, a navíc se vyhnete vyčítavým myšlenkám ze šmírování.
Odtud potud
Nezapomínejte, že jste stále jeho rodiče a autority. Nebojte se nastavit mantinely, které se nevylučují s chápáním a respektem. Není vhodná tolerance vulgarit, porušování pravidel, požívání drog a alkoholu. Nenechte své děti přerůst přes hlavu i v pubertálním věku.
Je vědecky prokázáno, že puberta je jedno z nejcitlivějších období člověka vůbec. Nesprávnou výchovou mohou vznikat bloky, s kterými se mohou potýkat i celý život. Mnohdy musí navštívit i odbornou pomoc – psychology. Rodiče, neztrácejte trpělivost, všechno jednou končí!
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Dítě do zájmového kroužku nenuťte. Respektujte jeho potřeby a nadání
Slovník teenagerů: Vyznáte se v řeči svého pubertálního potomka?